Podzemní a povrchové vody

Podzemní vody jsou vody, které se přirozeně vyskytují pod zemským povrchem v pásmu nasycení (saturace) v přímém styku s horninami. Jedná se o cenný přírodní zdroj, který by měl být chráněn před znečištěním a udržitelně využíván. Podzemní vody jsou největším a zároveň nejcitlivějším sladkovodním zdrojem, jehož primárním využitím by mělo být zásobování obyvatelstva pitnou vodou.


Ochranná pásma vodních zdrojů (dále jen OPVZ)

OPVZ slouží k ochraně vydatnosti a k ochraně před vnikem závadných látek, které mohou ovlivnit jakost a zdravotní nezávadnost zdrojů podzemních nebo povrchových vod využívaných nebo využitelných pro zásobování pitnou vodou s průměrným odběrem více než 10 000 m3 za rok a zdrojů podzemní vody pro výrobu balené kojenecké vody nebo pramenité vody.

OPVZ jsou dle platného znění vodního zákona založena na principu dvoupásové ochrany. I. stupeň je stanoven jako souvislé území a slouží k ochraně v bezprostředním okolí jímacího nebo odběrného zařízení vodního zdroje. II. stupeň se vymezuje vně ochranného pásma I. stupně a nemusí tvořit souvislou plochu, ale může být stanoveno i jako vzájemně nespojitá území. II. stupeň OPVZ slouží k ochraně vodního zdroje v územích stanovených vodoprávním úřadem.


Hydrogeologické rajony a útvary podzemních vod

Pro potřeby hodnocení stavu vodních útvarů podzemních vod jsou vyhláškou č. 5/2011 Sb. vymezeny hydrogeologické rajony a útvary podzemních vod.

Útvar podzemních vod je vodním zákonem č. 254/2001 Sb., definován jako vymezené soustředění podzemní vody v příslušném kolektoru nebo kolektorech. Kolektorem se rozumí horninová vrstva nebo souvrství hornin s dostatečnou propustností, umožňující významnou spojitou akumulaci podzemní vody nebo její proudění či odběr. Útvary podzemních vod jsou vymezeny v hloubkové svrchní, základní a hlubinné vrstvě. Seznam útvarů podzemních vod je uveden v příloze č. 6 uvedené vyhlášky.

Hydrogeologický rajon je území s obdobnými hydrogeologickými poměry, typem zvodnění a oběhem podzemní vody. Seznam hydrogeologických rajonů je uveden v příloze č. 6 vyhlášky č. 5/2011 Sb. Evidence je také vedena v informačním systému veřejné správy - VODA.

Povrchové vody jsou vody přirozeně se vyskytující na zemském povrchu, dělí se na stojaté (lentické) a tekoucí (lotické). Povrchové vody jsou charakteristické velkou dynamikou prostředí a změnami v čase. U lotického (tekoucího) typu vod se toto projevuje prohlubováním koryta toku, rozšiřováním příčného průřezu, erozí, meandry, vyrovnáním dna. U lentických (stojatých) vod dochází k zarůstání, sedimentaci, hromadění živin. Přirozeným biologickým procesem je stárnutí jezer, kterým se jezera zarůstáním a zabahňováním mění v mělčiny a bažiny. Povrchové vody se přirozeně vyskytují na zemském povrchu; tento charakter neztrácejí, protékají-li přechodně zakrytými úseky, přirozenými dutinami pod zemským povrchem nebo v nadzemních vedeních.

Zdroj: MŽP

Dokumenty

Soubor metodik, které řeší problematiku odběru a zpracování vzorků pro fytoplankton, fytobentos, makrozoobentos, zooplankton, makrofyta a ryby stojatých vod.

Tyto metodiky slouží k monitoringu a hodnocení stavu evropsky významných lokalit a ke stanovení environmentálních cílů daných území. Ty jsou nezbytné pro evidenci v Registru chráněných území, který jsou členské státy EU povinny zřídit podle směrnice 2000/60/ES Evropského parlamentu a Rady z 23. října 2000.

Pro území, která jsou vyhrazená pro odběr povrchové vody pro lidskou spotřebu, stanovuje požadavky na jakost odebírané surové vody směrnice Rady 75/440/EHS o požadované jakosti povrchové vody určené pro odběr pitné vody. Tato směrnice určuje seznam ukazatelů a jejich mezních hodnot, které mají být dodrženy za předpokladu určitého technologického postupu úpravy surové vody.

Rámcová směrnice vod 2000/60/ES umožňuje členským státům určit vodní útvary povrchových vod jako umělé nebo silně ovlivněné. Tato metodika je postupem pro přípravu příslušné části plánů povodí.

 

Odkazy